Varování před nekvalitními skleníky
Datum: 03. 10. 2011
Varování před levnými neznačkovými „NO NAME“ skleníky východoasijského původu
U těchto výrobků hrozí velká kvalitativní rizika spojená většinou s plastovým prosklením skleníku:
desky mají v řezu nepravidelnou strukturu – zjistit lze pouhým pohledem
o To je způsobené starými opotřebovanými stroji na polykarbonát nebo tím, že polykarbonátové desky nejsou nařezány pilou, ale velice nepřesně břitvou za použití tlaku břitu na plastovou desku .o Důsledkem jsou deformované (stlačené) okraje desek, které pak nedrží v hliníkových profilech a vypadávají.
desky mají nejisté chemické složení – zjistit lze takto (dva příznaky)
o Desky mají na povrchu a ve své hmotě podivné krupičky – polykarbonát se vyrábí roztavením granulek a v tomto případě jde o ne zcela roztavené zbytky jiného průhledného plastu s jinou teplotou tání nebo o neroztavené zbytky recyklovaného polykarbonátu, který má díky svým předchozím úpravám také jinou teplotu tání. V Asii je běžným standardem velmi levný a hlavně velmi nekvalitní polykarbonát, který obsahuje až 80% již několikrát použitého polykarbonátu z jiných výrobků. V extrémním případě výrobce do polykarbonátu dokonce přimíchá i jiný průhledný levný plast. Použití tohoto levného polykarbonátu přináší v horkém českém létě jistotu zežloutnutí a zkřehnutí a v důsledku toho prakticky jisté popraskání prosklívacích polykarbonátových desek.
o Jiná barva řezu deskou – řez polykarbonátem by měl být velmi tmavě modrý až černý – to je příznak kvalitní desky s kvalitním UV filtrem; pokud je řez světle modrý (jako na horní desce na malém obrázku vlevo dole), tak jde prakticky jistě o polykarbonát s velkou příměsí cizího plastu nebo bez UV filtru. o Důsledkem jsou nestabilní vlastnosti takovéto plastu, který pak na sluníčku žloutne, křehne a velmi rychle popraská.
polykarbonátové desky mají neidentifikovatelného výrobce, tj. na folii desek nebo v dokumentaci ke skleníku chybí údaj o výrobci
o Každý výrobce kvalitního produktu (včetně polykarbonátu) rád pochlubí faktem, že tak kvalitní produkt vyrobil právě on. Proto jsou buď přímo na folii desek vytištěná loga známého výrobce, nebo je tento údaj uvedený v dokumentaci ke skleníku nebo je tato informace veřejně (i v rámci propagace) uvedena prodejcem. Dobrý výrobce se za své jméno prostě nestydí a vcelku logicky ho používá ke své propagaci všude tam, kde to je možné.
folie na desce má potisky o certifikátech (např. vyrobeno podle světových standardů ISO 9001:2000), ale stále chybí údaj o výrobci.
o Pro ty nejlevnější a nejméně kvalitní NO NAME asijské polykarbonáty je typická také fólie potištěná spoustou informací o mezinárodních certifikátech kvality. Tyto nápisy mají přesvědčit potencionálního zákazníka, že se jedná o perfektní a kvalitní produkt. Je to právě a jen nápis a bez uvedení výrobce se v mezinárodních databázích ani nedá ověřit pravdivost tohoto tvrzení. V každém případě je potisk, že polykarbonát splňuje všechna možná ISO bez uvedení konkrétního výrobce velmi podezřelý a měl by zákazníka před nákupem desky spíš varovat. (ISO 9001:2000 je navíc norma o dodržování kvality výrobního a skladovacího procesu a ne o výrobku – i s normou ISO9001:2000 může výrobce vyrábět velmi nekvalitní produkt nebo v případě polykarbonátu produkt svými vlastnostmi zcela nevhodný pro evropské klima).
o Údajně „kvalitní východoasijské polykarbonáty s ISO certifikátem“ jsou extrémně levné a proto pro obchodníka velmi lákavé. O prodeji asijských skleníků (vzhledem k jejich zajímavé ceně) reálně uvažovala dodavatelská firma a raději se do asijské továrny jela podívat. Po prohlídce se pak iluze o kvalitním produktu s ISO certifikátem naprosto rozplynuly. Papír nebo lépe řečeno v tomto případě fólie na polykarbonátu „snesou vše“. .jpg)
Desky samotné pak vznikají ve strašných podmínkách. Také na fóliích desek tohoto výrobce je ale uvedena informace o certifikátu ISO 9001:2000 !!!
Další problém může být s vlastní konstrukcí skleníku:
malá únosnost na sníh
o Tímto pro nás zásadním problémem se asijští výrobci „NO NAME“ skleníků vůbec nezabývají; jejich skleníky mají i přes své různé velikosti z důvodu co nejnižší ceny pouze jeden univerzální typ nosných profilů, a proto mají i značný problém s odolností na sníh a větší vítr – např. skleníky široké cca 1,90 m mají shodné nosné profily jako skleník v šířce cca 2,81 m (značkové skleníky mají pro širší modely jiné, mnohem masivnější robustní profily). Značkové skleníky mají i vyztužení pomocí silných vzpěr v hřebeni i v přechodu střechy a stěny).
nevhodná síla prosklení
o Asijské „NO NAME“ skleníky jsou i v šířce cca 2,80 – 4,00 m standardně prosklené komůrkovými deskami pouze v síle 4 mm a v šířce tabulí 70 cm – tak tenké polykarbonátové desky mají v této šířce potom velký problém s únosností na sníh, prohýbají se a tak mohou snadno propadnout konstrukcí skleníku (všechny větší značkové skleníky mají jako základní typ prosklení polykarbonátové desky v síle 6 mm a hlavně mají menší šířku tabulí cca 61 cm – deska je pak výrazným způsobem mnohem odolnější na zatížení sněhem i větrem).
Testovali jsme skleníky za Vás:
V březnu 2010 proběhl zkušební nákup asijského skleníku a jeho stavby.
Desky po loňském relativně chladném a nepříliš slunném létě desky totálně zežloutly, zkřehly a při prvním krupobití v nich vznikly praskliny. Skleník je po 8 měsících absolutně nepoužitelný a „zralý“ na totální přesklení v ceně mnoha tisíc Kč nebo na ekologickou likvidaci!
.jpg)
.jpg)
